V 70. letech se pak v malířově tvorbě nejvíce projevuje ovlivnění atmosférickou barevností obrazů Corotových, které výjevům dodávají tvarové měkkosti a příjemné světelnosti.
Umělec stále častěji obrací svou pozornost k různým partiím města. Vybírá z celku krajiny jen některé motivy, předměstské zídky, domovní štíty s vertikálami komínů, jednoduché přístěnky a kůlny. Tyto segmenty podtrhují lyrickou atmosféru dojmu jinak z všedního místa, svět kolem nás přetváří poetickým zřením v cosi pozoruhodného.